Historie
Moravský modrý je původní české plemeno.
První zmínky v literatuře pochází z roku 1904 (H. Wahlich: Unsere Kaninchen). Původně se myslelo, že pochází z králíků Vídeňských, ale později se ukázalo, že tomu tak není. Josef Vrbka dokonce naznačuje, že tomu mohlo být právě obráceně, ale to se nikdy nepotvrdilo. Moravský modrý vzniknul při křížení různobarevných odrůd a byl hojně chován v oblasti Svitav, Svojanova a Hynčic. V roce 1909 byl založen "Klub chovatelů belgického a modrého obra", který však po několika letech modrého obra nahradil českým strakáčem. Komzák jej ve svých vzornících řadil mezi střední plemena, což moravskému modrému neprospělo.
Roku 1935 byla provedena regenerace tohoto plemene za použití vídeňských modrých . Do chovu se směli používat pouze králíci těžší než 4 kg. Tím došlo k upevnění plemenných znaků a roku 1937 byl definitivně zařazen mezi velká plemena. Za 2. sv. války byl standard pro obě plemena z důvodu nedostatku krmiv sloučen a obě plemena měla váhu nad 4 kg. Po válce se jeho váha opět ustálila. K dalšímu prošlechtění na vyšší hmotnost došlo v 70. letech.
I jeho jméno prošlo řadou změn a úprav. Na Valašsku se jim původně říkalo sivý králík. V roce 1906 zavedl J. V. Kálal označení moravský obr resp. modrý obr, neboť tento králík byl kolem roku 1890 na severní Moravě často chován. Roku 1917 jej Hugo Táborský-Rosický nazval "moravský modrý obrovský" a o 8 let později "Modrý obr moravský". Jinde mu říkali také Moravský králík modrý. Ve vzorníku z roku 1940 a později je nazýván Moravský modrý (zkratka MO - Moravský Obr). Postupem času dochází ke sjednocení zkratky a názvu na Moravský obr (zkratka MO). Nakonec na jednání Evropského svazu nebyl moravský obr uznán obrem. Tak se tedy z Moravského obra stal Moravský modrý se zkratkou Mm.
Mezi chovateli je i dnes velmi oblíben. Mnoho chovatelů jej doporučuje jako plemeno vhodné i pro začátečníky.
